Bomba
Kusy lidských těl létaly kolem. Ty, bez emocí, v záchvatu paniky utíkáš směrem ke dveřím. Cestou se vyhýbáš letícím kusům i částem ležících na zemi. Dveře se blíží. 10 metrů. 8 metrů. 6 ..... když rázem se vše mění. Dveře se zavřou a jediná úniková cesta je uzavřená. Co dál? Hlavou ti běhá spousta myšlenek, ale v návalu adrenalinu je nedokážeš uspořádat. Všude samá krev a lidský nářek. Bomba měla však destruktivní následky nejen na lidská těla, ale i na dům samotný a nejbližší zeď se bortí. Proužek světla. Podíváš se do druhé místnosti a vidíš okno. Tlakovou vlnou je veškeré sklo vysypáno, ty však na to nemyslíš. "Úniková cesta", bleskne ti hlavou. Nedíváš se napravo ani nalevo. Jdeš přímo k oknu. Už jsi u něj. Vylezeš na parapet, když v tu chvíli si uvědomíš že jsi ve druhém patře což je 8 metrů nad úrovní země. Snažíš se něčeho chytit. Pravá noha se ti smýkne a ty neudržíš rovnováhu. Neodvratně padáš k zemi. Hlavou ti za tu pouhou jednu sekundu projede celý život. Ty zrekapituluješ všechny své chyby i vše co se ti kdy povedlo. stále padáš. Jako ve snu se ti to zdá zpomalené. Ještě než se tvé tělo dotklo země, zavřela si oči. Když je znovu otevíráš, nikde žádná krev. Dům stojí neporušený a ty se probouzíš ve vypnuté vířivce. Voda je chladná, pouhých 18 stupňů a tobě zimou stojí bradavky. Vylézáš ven, z věšáku sundaváš ručník a osušuješ své mokré tělo. Oblékneš se do teplého oblečení a scházíš po schodech do obývacího pokoje. Koukáš na hodiny a zjišťuješ přesný čas. 03:49. Ve vaně jsi spala přes 7 hodin. Jdeš tedy do svého pokoje s vidinou postele a spánku pod peřinou. Položíš hlavu na polštář. Něco je tu však podezřelé. Zaposloucháš se do ticha. Něco hlasitě tiká. Bomba! .....